Národní hymna z roku 1797 a její české překlady
Naposledy upraveno: 09.08.2022
Gott erhalte Franz den Kaiser,
Unsern guten Kaiser Franz!
Lange lebe Franz der Kaiser,
In des Glückes hellstem Glanz!
Ihm erblühen Lorbeer-Reiser
Wo er geht, zum Ehren-Kranz!
|: Gott! erhalte Franz den Kaiser,
Unsern guten Kaiser Franz! :|
Laß von seiner Fahnen Spitzen
Strahlen Sieg und Fruchtbarkeit!
Laß in seinem Rathe sitzen
Weisheit, Klugheit, Redlichkeit;
Und mit Seiner Hoheit Blitzen
Schalten nur Gerechtigkeit!
|: Gott! erhalte unsern Kaiser,
Unsern guten Kaiser Franz! :|
Ströme Deiner Gaben Fülle
Über Ihn, Sein Haus und Reich!
Brich' der Bosheit Macht; enthülle
Jeden Schelm- und Bubenstreich!
Dein Gesetz sey stets Sein Wille;
Dieser uns Gesetzen gleich!
|: Gott! erhalte unsern Kaiser,
Unsern guten Kaiser Franz! :|
Froh erleb' er Seiner Lande,
Seiner Völker höchsten Flor!
Seh' sie, Eins durch Bruder-Bande,
Ragen allen andern vor;
Und vernehme noch am Rande
Später Gruft der Enkel Chor:
|: Gott! erhalte unsern Kaiser,
Unsern guten Kaiser Franz! :|
Dodatky k příspěvku:
Karel Sáček - Lubomír Uhlíř
Text národní hymny (Volkshymne) vytvořil Lorenz Leopold Haschka a melodií jí opatřil Josef Haydn st. Svoji premiéru měla ve vídeňském Národním divadle v den císařových narozenin 12. února 1797. Velmi brzy zlidověla a stala se jedním z výrazných symbolů státního patriotismu.
Melodie se v nezměněné formě užívala až do roku 1918, originální text se ale pětkrát změnil:
1) V období 1797-1826 (tj. za vlády Františka II./I.) se užíval text, jehož autorem byl Haschka: „Gott erhalte Franz, den Kaiser“.
2) V období 1826-1835 (tj. za vlády Františka I.) se užívala upravená verze Haschkova textu, vytvořená neznámým básníkem. Působivý zvukový záznam této verze lze snadno získat prostřednictvím internetu, nař. na www.youtube.com/watch?v=8llhDc6c5ko
3) V období 1835-1836 (tj. za vlády Ferdinanda I.) pro Ferdinandovu korunovaci vytvořil básník Karl von Holtei text „Gott erhalte unsern Kaiser, unsern Kaiser Ferdinand!“, který si však nezískal oblibu.
4) V období 1836-1848 (tj. za vlády Ferdinanda I.) se užíval text, jehož autorem byl Zedlitz: „Segen Öst'reichs hohem Sohne, unserm Kaiser Ferdinand“.
5) V období 1848-1854 (tj. v počátečních letech vlády Františka Josefa I.) příležitostně se používala původní verze z roku 1797.
6) V období 1854-1918 (tj. v dalších letech vlády Františka Josefa I. a za vlády Karla I.) se užíval text, neobsahující jméno panovníka, jehož autorem byl Johann Gabriel Seidl: „Gott erhalte, Gott beschütze“. Teprve od roku 1854 lze tuto hudební skladbu označovat za oficiální hymnu.
Císař František II./I. jako český král. Jezdecká socha Josefa Maxe, která se stala základem pomníku „Hold českých stavů“, známého spíše podle svého architekta jako Krannerova kašna. Byla slavnostně odhalena v Praze v roce 1850. Originál se v současnosti nachází v Lapidáriu Národního muzea, v roce 2002 byla jedna kopie odhalena ve Františkových Lázních a druhá o rok později na původním místě v Praze. (Foto: K. Sáček)
Variace na úvodní pasáž Gott erhalte Franz den Kaiser, unsern guten Kaiser Franz! Lange lebe Franz der Kaiser se v českém textu objevila již v roce 1797. Toho roku byl v Kutné Hoře vytištěn Díkůzpěv na den konané veřejné pobožnosti za obdržený svatý pokoj (online dostupné na spalicek.net), jehož první i poslední (22.) sloka zní:
Zachovejž nám Bože Krále!
|: František ať dýl živ jest. :|
|: K naší radosti, k tvé chvále,
budem tobě vzdávat čest. :|
V rámci oslav vítězství v bitvě u Lipska byla v pražském Stavovském divadle uvedena hra Jana Nepomuka Štěpánka Vlastenci aneb Slavnost lipského vítězství. Děj tohoto českého divadelního díla prostoupeného státní propagandou trefně charakterizoval Jiří Rak ve své studii Napoleonova porážka v optice českého vlasteneckého tisku první poloviny 19. století: Byl situován do vesnice obývané lidmi, kteří vlastně nemají jiné starosti, než jak přispět k triumfu císařských zbraní - ochotně posílají své syny do armády, poskytují povozy a potahy pro zásobování vojska, ošetřují raněné, hostí procházející bojovníky a nakonec svorně oslaví zprávu o vítězné bitvě. Zosobněním těchto ctností dobrého rakouského poddaného je rychtář a hospodský Michal. Ten při svém prvním výstupu, kdy přichází na scénu „vesel ale nikoliv opilý“, prozpěvuje: „Zachovej nám Bože Krále, Františka nech dlouho žít.“ (první jednání, čtvrtý výstup; online dostupné na books.google.cz, popř. kramerius5.nkp.cz)
Dne 17. dubna 1814 se konaly oslavy Napoleonovy porážky v hornickém městyse Kaňk (který je od roku 1950 součástí Kutné Hory). Císařské královské vídeňské noviny z 30.04.1814 (č. 51) na s. 413 popisují, že tamní farní dům byl vyzdoben císařským orlem, který doplňoval český nápis: Zachovej nám Bože Krále, Františka nech déle žít!
Kompletní Český překlad „národní písně“, zhotovený Dominikem Kinským pod názvem Císaři Františkovi, králi českému, byl vydán tiskem pravděpodobně poprvé dne 2. ledna 1816 v Prvotinách pěkných umění, které tvořily přílohu Vídeňských novin redigovaných Janem Hromádkem.
Jeho text „s malým přesazením některých slov… vytaženého a zpívaného u příležitosti slavného příjezdu Jeho Jasnosti do Plzně od lidu českého v Rokycanech, a odtud po silnicích až do Plzně a v Plzni v pořádku rozestaveného dne 15. června 1820“ viz Jozef Vojtěch SEDLÁČEK: Paměti Plzenské, Plzeň 1821, s. 65-66 (Zbírka některých písní příležitosných na Jeho Císařskou Královskou Mejestátnost a Jejich Císařské Výsosti Jána a Raynera, nejosvícenější arciknížata nejjasnějšího domu rakouského; online dostupné books.google.cz/books?id=MpBbAAAAcAAJ - srov. Jiří RAK: Zachovej nám, Hospodine, Češi v Rakouském císařství 1804-1918, Praha, 2013, s. 33-34; Sedláčkova kniha z roku 1821 navíc na s. 77-110 obsahuje také Obšírné popsání všech slavností v přítomnosti nejjasnějšího rakouského dvora dne 15, 16. a 17. června 1820 v kraji plzeňském a v Plzni udalých):
Bože, zachovej nám krále,
Františka všem milého,
V chrámě slávy stkvěj se stále
Jméno vládce moudrého.
Pleť mu naše láska k chvále
Věnce z srdce vděčného.
Bože, zachovej nám krále,
Františka všem milého!
Nad říšemi kvetoucími
Mírným žezlem panuje,
Šlechetností, mravy ctnými
Víc než mocí panuje;
Mezi jeho poddanými
Právo svatě trůnuje.
Bože, zachovej nám krále,
Františka všem milého!
Ctnostmi trůn svůj ozdobiti,
Jest mu péče předrahá,
Národy si podrobiti,
K zbrani žhoucí nesahá;
Pokojem je oblažiti,
O to jen se namáhá.
Bože, zachovej nám krále,
Františka všem milého!
Poroby nás zbaviv bídné,
Svobodou ctně zblažil nás –
Za to v rozhlehlé a klidné
Říši květ mu zlatý čas:
Slyš, než světla sídla zhlídne,
Statných vnuků vroucí hlas.
Bože, zachovej nám krále,
Františka všem milého!
Na Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně obhájila studentka Lenka Petáková svou magisterskou diplomovou práci Hudba a její podíl a význam v Hromádkových vídeňských „Prvotinách pěkných umění“. Autorka sice uvádí několik zajímavých detailů a souvislostí, na základě jí zpracované charakteristiky se však nikdo nedozví, že se jedná o překlad hymny (viz is.muni.cz/th).
V roce 1830 byl v Praze tiskem vydán nový český překlad první verze (1797-1826), jehož autorem byl gymnazijní profesor Jan Janda. Podle výše uvedené knihy dr. Raka dosáhl právě tento text v Čechách největší popularity a pod označením „národní píseň“ či „oblíbená národní píseň“ zazníval při většině slavnostních i zcela všedních příležitostí. Polemiku s tímto tvrzením nabízí zcela nenápadná poznámka Karla Hynka Máchy v jeho Deníku na cestě do Itálie roku 1834: „Kouowiz. Remenář, co zpívával: Gott erh: – co se už víc u nás nezpívá.“ (Kouowiz je nezjištěná lokalita v blízkosti Cilli, dnes slovinského Celje).
Kromě knihy Zachovej nám, Hospodine (s. 34) lze Jandův text nalézt také v HODÍK, M. - LANDA, P. Švejk - fikce a fakta, Praha 2006 s. 85, která zachovává původní přepis z první třetiny 19. století:
Bože! zachovej nám krále
Františka nám dobrého!
Dej ať živ jest s námi stále
V blesku štěstí pravého!
Jemu všudy věnce k chvále
Kveťte z kroku každého!
|: Bože! zachovej nám krále
Františka nám dobrého! :|
Z Jeho praporců dej víti
Vítězství a strašlivost!
V radě Jeho sídlem býti
Rozum, moudrost, poctivost!
Z výsosti se jeho stkvíti
Milost a spravedlivost!
|: Bože! zachovej nám krále
Františka nám dobrého! :|
Vylej na Něj též i jeho
Země hojnost darů svých!
Zahub mocnost lidu zlého,
Odkrej mysli nezbedných!
Zákon tvůj buď vůli Jeho;
Základem ta práv našich!
|: Bože! zachovej nám krále
Františka nám dobrého! :|
Dej ať dočká radování
Národů svých hojný květ!
Spatří v svorném vynikání
čníti je nad širý svět;
A po dlouhém panování
Sbor svých vnuků slyší pět:
|: Bože! zachovej nám krále
Františka nám dobrého! :|
Za zajímavé lze také považovat, že v roce 1830 byl publikován překlad verze oficiálně platné pouze do roku 1826. Vysvětlení této nesrovnalosti přímo nabízí znění IV. sloky upravené verze (1826-1835), kterou by česky hovořící obyvatelstvo zcela jistě odmítlo přijmout: "Er zerbrach der Knechtschaft Bande, hob zur Freiheit uns empor. Früh erleb’ er deutscher Lande, deutscher Völker höchsten Flor..." - tedy volně přeloženo: "On zničil pouta poroby, k svobodě nás pozvedl, brzy dočká se německé země, německých národů největšího rozkvětu...".
Ilustrační fotografie: císařská a česká královská symbolika v tympanonu středního štítu průčelí celnice z roku 1808-1811. Někdejší kostel hybernů na Náměstí Republiky v Praze. (foto: K. Sáček)
Další autentický český překlad hymny vychází z Ferdinandovy korunovační verze od Karla von Holtei (1835-1836). Zaznamenal ji Karel Schwarzenberg ve své knize Obrazy českého státu od roku 1526 do roku 1918, vydané v roce 1939, ve které na straně 27 uvádí následující text: „Když pak Haydnova píseň se stala hymnou národů domu Rakouského, tu i v Čechách byla zpívána; její prvotní český tvar ovšem odpovídá české státnosti – je to česká hymna královská, a tak ji zde do písmene podáváme."
Odkaz na výše uvedené starší překlady hymny vyvrací Schwarzenbergovo tvrzení o „prvotnosti českého tvaru“ jím přetištěného. Je však zajímavé, že také v této verzi se hovoří o panovníkovi pouze jako o českém králi (srovnej Špalíček - digitální knihovna kramářských tisků Národního muzea, www.dbase.cz/spalicek):
Národní píseň
Bože zachovejž nám Krále
Ferdinanda drahého!
A tvá silná ruka k chvále
Veď jej vládce dobrého;
By, co druhý Otec stále
Vlád dle zákona tvého;
Bože, zachovejž nám Krále
Ferdinanda milého!
By vždy v Jeho Radě měly
Moudrost, spravedlivost hlas
A své starosti ať zdělí
Mezi věčnost, mezi čas;
Ať dědictví pozůstalé
Šetří co daru Tvého:
Bože, zachovejž nám Krále
Ferdinanda drahého!
Přej Mu mír a přej Mu štěstí
Když do boje vlast volá;
Jeho zbrani dej vítězství,
Ať všem bouřím odolá;
Aby stál na pevné skále
Hrad mocnářství celého;
Bože, zachovejž nám Krále
Ferdinanda milého!
Vše se mění v tomto světě
Klam zemí pohybuje;
Jen kde věrnost, láska květe
Stálost věčně panuje;
Stará naše věrnost dále
Oblaž Otce dobrého;
Bože, zachovejž nám Krále
Ferdinanda drahého!
Srovnej též s moravskou verzí Národní hymna od Františka Ullricha, ředitele na hlavní a reálné škole v Prostějově. Ta byla sice vydána až v roce 1854, oslavuje však císaře Františka - digitalniknihovna.cz/mzk
Další verze českého překladu byla zveřejněna v příloze Morawských nowin ze dne 22. ledna 1849 (č. 17)
- books.google.cz/books?id=HbFIAAAAcAAJ
Dne 5. prosince 1854 přinesly úřední Pražské Noviny pod titulkem Hymna národní tuto zprávu: „Překlad authentického textu německého od Jeho cís. král. apoštolského Veličenstva dne 23. září běžícího roku v nejvyšší vědomost přijatý“. Za kurizozitu lze zcela jistě považovat to, že autor tohoto českého překladu textu Seidlova textu tehdy nebyl uveden a dodnes není známý.
Zachovej nám Hospodine
Císaře a naši zem
Dej, ať z víry moc mu plyne
Ať je moudrým vladařem
Hajme věrně trůnu Jeho
Proti nepřátelům všem
Osud trůnu Habsburského
Rakouska je osudem.
Plňme věrně povinnosti
Braňme právo počestně
A když třeba, s ochotností
V boj se dejme statečně
Na paměti věčné mějme
Slávu vojska vítěznou
Jmění, krev i život dejme
Za Císaře, za vlast svou!
Čeho nabyl občan pilný
Vojín zbraní zastávej
Uměním i vědou silný
Duch se vzmáhej, jasně skvěj
Bože račiž přízeň dáti
Naší vlasti milené
Slunce Tvé ať věčně svítí
Na Rakousko blažené.
Stůjme k sobě v každou chvíli
Svornost jenom moci dá
Spojené kde vládnou síly
Vše se snadno překoná
Když se ruka k ruce vine
Tak se dílo podaří
Říš Rakouská nezahyne
Sláva vlasti, Císaři!
Císaři po boku vládne
Rodem, duchem spřízněná
V kráse, která neuvadne
Císařovna vznešená
Bože račiž přízeň svoji
Habsburskému domu dát
Františkovi Josefovi
Alžbětě rač požehnat!
Navazující odkazy:
Jiří RAK: Zachovej nám, Hospodine. in: Acta Universitatis Carolinae - Historia Universitatis Carolinae Pragensis - Příspěvky k dějinám Univerzity Karlovy, 2010, Tomus I, Facs. 1, s. 257-265; online dostupné na karolinum.cz
Vlasta REITTEREROVÁ - Jan VLASÁK: „Zachovej nám Hospodine...“ Proměny písně Josepha Haydna, Český rozhlas Vltava, Akademie, 20. října 2020 [délka trvání 1:31 h]; online dostupné na vltava.rozhlas.cz, popř. také na mujrozhlas.cz/akademie (V tomto pořadu je možné například se dozvědět, že tato skladba byla u všech vojenských kapel zavedena až roku 1826, tedy současně s tím, kdy byla vytvořena její druhá verze.)
Österreichische Kaiserhymnen de.wikipedia.org
Austria-Hungary nationalanthems.us/forum
Původní adresa příspěvku:
- primaplana.net/txt/edice/cisarska-hymna.html