Napoleon v bitvě u Slavkova poražen?
Fr. Materna
Naposledy upraveno: 27.11.2013
V různých archivech jest ještě mnoho archivalií, které kdyby byly probádány‚ osvětlily by mnohé zásahy nejen s hlediska hospodářského, ale i politického, sociálního a vojenského. Mnoho našich vědeckých pracovníků bádá v bibliografii, ale málo jest těch, kteří jdou po pramenech. To se týká zvláště mladých pracovníků! I proto jděte do archivů, kdež jest sice práce zdlouhavá a vyžaduje trpělivosti, ale přináší ovoce a radost!
Ve svém bádání v zámeckém archivu žďárském v létě 1933 na Moravě (zámek Žďár jest vesnice 3 km severně od města Žďár na Moravě, a náleží nyní velkostatkáři Kinskému. Zámek Žďár byl do r. 1784 cisterciácký klášter, kdy byl zrušen Josefem II. a byl sestátněn. R. 1805 byl klášter ještě státním majetkem) vyhledal jsem všechny spisy o polním tažení Napoleonově z 1805 na Moravě. Tyto spisy byly vyloženy na Napoleonské výstavě v Praze při III. Mezinárodním Napoleonském kongresu v Praze na podzim 1933.
Mezi těmito velmi zajímavými spisy našel jsem jeden německy psaný spis, jehož překlad zní:
„Hlavnímu stanu (skupina arcivévody Ferdinanda) v Něm. Brodě.
Jest velmi důležité podávati zprávy o válečných událostech, za jejichž pravost se nemůže ručit. Psáti více a věřit každé zprávě, které jsou v kraji rozšiřovány, jest povážlivé. Při přesnějším zkoumání jest však na těchto zprávách někdy mnoho pravdy.
Zprávy, které sem došly, nebudou zcela neodůvodněné. Ze dvou zpráv, které v podstatě souhlasí s třetí, která došla již dříve, jest zřejmé, že velká francouzská armáda byla u Brna poražena a že princ Murat, švakr císaře Bonaparta byl zajat.
První zprávu dostal inspektor ve Velkém Meziříčí. Druhá zpráva došla s datem 2. prosince 1805 od hospodářského úředníka brněnského ústavu šlechtičen, bytem v osadě Medlánky, vzdálené od Kartouz (Král. Pole) 1 a čtvrt hodiny u Brna. V tomto dopisu se sděluje, že prý princ Murat byl zajat. Bezcenný není přiložený původní dopis došlý 3. t. m. od hospodářského ředitele z Rožánky, odeslaný 2. prosince. V tomto dopise, kromě jiných zpráv o událostech u Brna jest i zpráva o zajetí prince Murata.
Nebyly-li tyto zprávy již dříve známy Vaší císařské Výsosti a potvrzeny, neračiž jich přijati nemilosrdně od věrného státního úředníka, který je učinil z ryze vlastenecké oddanosti a který neprodleně a ochotně podává tuto zprávu.
Zajetí prince Murata zdá se býti pravdivé, jelikož z dopisu rožánkovského ředitele je jasné, že z Brna došly do Rožánky dopisy s touto zprávou.
Račiž, Vaše císařská Výsosti, nařídit níže podepsanému podle Své vysoké vůle a každý Výš vysoký rozkaz bude pro něj svatou modlitbou.
Žďár, 4. prosince 1805.
Jan Alois Ulrich, vrchní úředník.
Čistopis vypracoval Josef Dvořáček.
Odesláno o ½ 10. hod. dopoledne pacholkem Bučkem.“
Tento dopis dává podnět k mnohým úvahám a zmíním se krátce o jeho obsahu:
a) Zásadní chybou vrchního vedení spojenecké rusko-rakouské armády bylo, že nepřivolalo skupinu arcivévody Ferdinanda k rozhodující bitvě.
Napoleon se vždy staral o to, aby měl k rozhodujícímu úderu soustředěno veškeré vojsko a zdůrazňoval vždy tuto zásadu. („Připisují mně poněkud větší talent než jiným a přece myslím, že nemám nikdy dosti vojska, abych svedl bitvu s nepřítelem, kterého obvykle porážím,“ píše Savary ve svých Memoirech)
Arcivévoda Ferdinand porazil sice 2. a 5. prosinec 1805 skupinu generála Wredeho u Štoků a zatlačil ji k Mor. Budějovicům; toto vítězství nemohlo však míti žádného vlivu na celkové rozhodnutí, které padlo u Slavkova a ukončilo 3. koaliční válku.
b) Napoleon se kryl proti skupině arcivévody Ferdinanda pozorovacím sborem bavorským pod vedením generála Wredeho na Českomoravské vysočině. Toto Napoleonovo rozhodnutí, že k tomuto úkolu použil bavorských vojsk a ne francouzských, není nezajímavé; patrně nedůvěřoval zcela Bavorům a považoval je za méněcenné. Proto je nechtěl zařadit do bojů mezi svá francouzská vojska; pro vedlejší úkol mu Bavoři stačili.
Toto provedení jest také důkazem Napoleonovy geniality a psychologického postřehu; vědělť, kde a koho může použít.
Přesto, že Wredeho skupina byla u Štoků poražena, splnila svůj úkol tím, že vázala skupinu arcivévody Ferdinanda od zasažení do rozhodující bitvy, s níž byla tím početnost sil u Slavkova u spojenců značně zmenšena.
c) Je hodné obdivu, jak rychle byly tehdy dopraveny a doručeny soukromé dopisy na velké vzdálenosti.
d) Zpravodajské oddělené každého velitelství je povinno veškeré zprávy civilních úřadů a osob důkladně přezkoušet než jich použije.
e) Civilní osoby a úřady mají podávat vždy armádě zprávy o nepříteli.
V moderním válečnictví jest součinnost všech vrstev s armádou nevyhnutelná, neboť armáda a národ jsou jedno. Každý se musí však snažiti, aby podával skutečně pravdivé zprávy a ne domněnky, pověsti a vše, co zaslechl – musí pravdivost sám rychle přezkoušet – aby to neskončilo jako v tomto případě – blamáží.
Přetištěno:
Napoleon, sborník Napoleonské společnosti v Praze, roč. 1. [1935], č. 1, s. 5-7 (původní studie obsahuje 7 poznámek pod čarou).
Původní adresa příspěvku:
Napoleon v bitvě u Slavkova poražen?
- primaplana.net/txt/clanky/napoleon-porazen-u-slavkova.html