Pražský pomník c. k. polního zbrojmistra von Ellrichshausena (1780/1828)

09.06.2021 16:52

Karel Sáček

Naposledy upraveno: 09.06.2021

 

Dne 9. června 1779 zemřel v Praze c. k. polní zbrojmistr Karl Reinhard svobodný pán von Ellrichshausen. Jednalo se o zemského velícího generála na Moravě a ve Slezsku, který byl během války o bavorské dědictví postaven do čela vojenského sboru, úspěšně čelícího na krnovském a opavském pomezí pruskému postupu (za což Ellrichshausen získal mj. komandérský kříž Vojenského řádu Marie Terezie). V té době ale také došlo ke zhoršení jeho zdravotního stavu. Proto se vypravil absolvovat léčebnou kůru v Karlových Varech, kam však již nedorazil.

Karl Reinhard svobodný pán von Ellrichshausen se narodil 5. ledna 1720 ve franském Assumstadtu (cca 30 km od Heilbronnu) a po studiu na gymnáziu ve Stuttgartu vstoupil ve věku 16 let jako dobrovolník do würtemberské armády. Po vypuknutí války s Tureckem v roce 1737 odešel bojovat do Uher pod prapory císařské armády. Následně se zúčastnil obou válek o dědictví habsburské i války sedmileté. Po jejím ukončení byl v roce 1763 jmenován zemským velícím generálem pro Moravu a Slezsko, později také pro Halič, Vladiměř a Bukovinu.

Jeho úmrtí znamenalo nejen ztrátu pro c. k. armádu, ale představovalo navíc problém konfesijní – polní zbrojmistr Ellrichshausen nebyl katolického, nýbrž protestantského vyznání. To ovlivnilo způsob a především místo jeho pohřbení. Na žádném z pražských hřbitovů, ani v kostele pochován být nesměl. Spoluvladař Josef II., který si tohoto vojevůdce velmi vážil, proto rozhodl, že jeho ostatky budou uloženy pod pomníkem zbudovaným na jednom z pražských veřejných prostranství.

K tomuto účelu byla určena část barokního opevnění Hradčan zvaného Mariánské hradby, konkrétně bastion č. XV, nazývaný též jako bašta Všech svatých, který se nacházel nedaleko Písecké brány. Původní pomník byl dokončen v lednu 1780.

Podle dobového popisu (Münchner Zeitung 1780) se jednalo o menší pomník z červeného mramoru, který tvořila pyramida na podstavci. Na vrcholu pyramidy byly umístěny vojenské trofeje, pod nimi pozlacené zkřížené vavřínové větve, níže pak generálův erb z bílého mramoru. Podstavec nesl latinský nápis:

 

VIRO INDEFESSO ET FORTI

AUSTRIAE GENEROSO DUCI

CARLO RINHARDO

L. B. AB ELLRICHSHAUSEN

HOC

VIRTUTIS PRAEMIUM

GRATITUDINIS EXEMPLUM

MONUMENTUM POSUIT

JOSEPHUS II. ROM. IMP.

MDCCLXXIX

DIE IX MENSE JUNII

 

Překlad: Neúnavnému a statečnému muži, udatnému rakouskému vojevůdci, Karlu Reinhardovi sv. pánu von Ellrichshausen. Tento pomník, nechal zřídit jako odměnu ctnosti a příklad vděčnosti Josef II. římský císař. 9. června 1779.

 

Mramor ale poměrně rychle začal podléhat vlivům počasí, proto došlo v roce 1828 ke zřízení pomníku nového. Jednalo se o vyšší žulový obelisk, jehož autorem byl pražský sochař A. F. Aigner. Podstavec nesl na přední straně totožný nápis. Iniciátorem obnovy tohoto pomníku byl císař František I., o čemž informoval nápis na zadní straně:

FRANCISCUS I.

AUSTRIAE

IMPERATOR

RESTAURARI

JUSSIT

ANNO

MDCCCXXVIII

 

Vzhled tohoto veřejného prostranství s novým Ellrichshausenovým pomníkem zachycuje detail Monumentálního plánu královského hlavního města Prahy, vydaného v roce 1885.

Bastion č. XV na výřezu z Monumentálního plánu královského hlavního města Prahy

- viz online: chartae-antiquae.cz/cs/maps/19869

(vlastník: Městská knihovna v Praze, digitalizace: Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický)

 

Hradby na západ od Písecké brány ale začaly být v roce 1898 bourány a na místě bastionu č. XV byla postavena kadetní škola (dnes Ministerstvo obrany). V lednu 1899 proto požádalo vojenské stavební ředitelství pražskou městskou radu o povolení, aby pomník mohl být přenesen na Olšanský hřbitov. K převozu pomníku i exhumovaných ostatků došlo 28. března 1899. Zde se pomník nachází dodnes – v části obecného hřbitova, nedaleko vstupu z Vinohradské třídy a nové obřadní síně.

Stav pomníku na konci roku 2020
(foto: K. Sáček)

Detail nápisu na přední straně.

 

Pohled na zadní část pomníku s nápisem připomínajícím jeho obnovu v roce 1828 z podnětu císaře Františka I.

 

 

Související příspěvky:

Karel Sáček: Josefínský fyzilír střeží ostatky vojáků ze zrušených karlínských hřbitovů

Tělesné ostatky byly přeneseny na olšanský hřbitov. Nad jejich novým pohřebištěm byl zřízen pomník, slavnostně odhalený 30. listopadu 2016. Jeho dominantním prvkem je socha vojáka v adjustaci c. k. fyzilíra řadového pěšího pluku zavedené roku 1767. Pomník dopňují nápisy: „Zde leží tělesné ostatky vojáků, exhumované ze zrušených vojenských a evangelických hřbitovů v Karlíně L. P. MMXVI“. Pomník fyzilíra se původně nacházel v důstojnické části karlínského vojenského hřbitova...

Karel Sáček: Michael Hardtmann - 69 let služby v c. k. armádě

Karel Sáček: Náhrobek zemského velícího generála Šiškoviče z roku 1783 v katedrále sv. Víta